fbpx

Příběh Bikeheart a vzniku Centra cyklistiky

Čas letí jako voda, vzpomínek přibývá, tak mám chuť se podělit o celý příběh s Vámi. Blíží se oslava 2. narozenin od otevření Bikeheart Centra cyklistiky, 3. rok pokračování rekonstrukce, aby byly prostory nejen pro cyklisty větší, a v dubnu jsme oslavili 4. rok fungování činnosti Bikeheart.

logo bikeheart 2017
První návrh loga Bikeheart rok 2017

Na začátku byla láska k cyklistice – k pohodové rekreační formě sportu, trávení času v přírodě, hledání parťáků na výlety a sdílení oblíbených tras s ostatními. Koníček jako každý jiný, po práci, o víkendech. První společná cyklojízda s názvem Bikeheart byla úspěšná, plná zábavy a seznámení se s moc fajn lidmi, kteří sdílí stejnou vášeň. Nic nebránilo uspořádání dalších společných cyklovýletů z Plzně po celém Plzeňském kraji. Parta stejně naladěných cyklistů se rozrůstala a nápady, jak společně trávit čas, nám v hlavě rostly jako houby po dešti. Uspořádali jsme první kurz první pomoci pro cyklisty, cyklobazárek, společný MTB kemp na Šumavě, k nedělní vyjížďce jsme přidali odpolední vyjížďky ve všední dny a oslavili společně příchod nového roku. Rostl jak tým cyklistů, tak instruktorů. Z neformální skupiny jsme udělali zapsaný spolek, pro pravidelné účastníky jsme zavedli členství plné výhod a k naší velké radosti nás podpořila celá řada firem. To by bez právní formy nešlo.

S každou plánovanou akcí jsme však řešili jednu zásadní věc – prostor, kam může člověk přijet na kole, nebude vadit, když je trochu od bláta a obsluha ani okolí na něj nebudou koukat skrz prsty. Začala tak nová etapa: hledání prostoru pro klubovnu. Z počátku jsme hledali prostor pro občasná setkání členů spolku Bikeheart. Míst, která bychom vyhodnotili jako „bikefriendly,“ však bylo jak šafránu a výše nájmu byla vždycky nepřijatelná. Než házet flintu do žita, přehodnotili jsme plán a řekli si: „Proč se nepustit do hledání místa, které by sloužilo nejen členům Bikeheartu, ale i dalším cyklistům, kteří jezdí sólo nebo mají své party?!“ Rozcestník cyklotras Plzeňského kraje, kde jsme se i my scházeli na všechny naše vyjížďky, skrýval zapomenutou budovu bývalé kuželny vedle sokolovny ve Štruncových sadech.

Na první pohled nenápadná budova zarostlá křovím a upozaděná obřím ošklivým billboardem nám po první prohlídce rozbušila srdce. Rozpadající se barabizna měla své kouzlo a k velkému překvapení i téměř 400 m2 prostoru. To bude jízda! Strach z náročnosti rekonstrukce, ani 15 měsíců dlouhé vyjednávání o nájemní smlouvě nás neodradilo a hned začátkem roku 2020 jsme se vrhli do rekonstrukce. Velkou podporu nám vyjádřili architekti Doc. Ing. arch. Kamil Mrva, Ph.D a Ing. arch. Michaela Mrázová. Zpracovali projekt rekonstrukce, pomohli nám s jednáním s úřady i se stavebním dozorem, půjčili nám peníze na první kroky rekonstrukce a drželi nám palce. Když jsme projekt Bikeheart Centrum cyklistiky přihlásili do grantového programu Prazdroj lidem a získali 500 000 Kč na rekonstrukci, skákali jsme radostí! Rekonstrukci podpořil i Plzeňský kraj a město Plzeň, i když přesvědčit politiky a úředníky o významu projektu nebylo nic jednoduchého. Bez podpory téměř 200 lidí z řad veřejnosti, z nichž část nás osobně nikdy neviděla, ale věřila nám, bychom to do konce nedotáhly. DĚKUJEME!

Po pouhých 6 měsících intenzivních prací byla první část hotová! Vytvořili jsme místo, kde se cyklisté mohou scházet na startu i v cíli svých cest, opravit si tu kolo, namazat řetěz, umýt kolo po blátivé či prašné jízdě, dát si výběrovou kávu, doplnit cukry některým z dezertů, připít si na zdraví perfektně načepovaným pivem a relaxovat. Ráj! Konečně jsme měli místo jako dělané pro všechny naše workshopy, školení, setkání i jednání. Z provozu osvěžovny navíc můžeme (musíme) pokračovat v rekonstrukci. Dala jsem výpověď v práci a svůj čas začala trávit jen na vyjížďkách a za barem.

Než jsme stihli dát o sobě pořádně vědět, přišla omezení spojená s Covidem a z našeho útulného hnízdečka se stalo výdejní okno. Podzim a zima jízdě na kole moc nepřejou, takže jsme se upřímně radovali z každého kolemjdoucího, který se zastavil na kávu s sebou a prohodil s námi pár slov. Rodiče s kočárky a psíkaři nám vytrhli trn z paty. My jsme pozitivní energii vrátili zpátky do hry kávou zdarma pro zdravotníky. Každý člen Bikeheartu se snažil držet provoz Centra cyklistiky nad vodou alespoň občasnou návštěvou, ale to, že jsme nemohli pořádat ani společné akce, nebylo zrovna podle našich představ.

Zimu jsme s vypětím všech sil a každodenním trávení času v Bikeheartu, aby alespoň těch 7 lidí co projde/projede kolem vidělo, že to nevzdáváme a bojujeme. Díky tomu jsme zimu přežili a užili si skvělé jaro a léto, pokračovali v rekonstrukci zbývající části budovy a věřili, že se scénář předchozí zimy nebude opakovat. Jak to bylo ve skutečnosti, si ještě všichni pamatujeme. Ale ani to nás nezlomilo a mezi tím, co se naše úsměvy schovávali pod rouškou a respirátorem, v druhé části Centra cyklistiky proběhla oprava střechy, svodů, výměna oken a dveří, zateplení stropu a příprava na práce v interiéru. Na kole jsme jezdili dál, cyklovyjížďky byly, jsou a budou naším základem.

Co dál? V průběhu příštího roku chceme rekonstrukci dotáhnout do finále a otevřít pro vás víceúčelový sál, kde se bude dát cvičit, školit se, žít kulturně i společensky. Vytvoříme půjčovnu dětských kol, ať nejsou žádné překážky v tom, aby si děti užili fantastickou atmosféru života cyklistů. Já tomu dál budu dávat všechnu svou energii, čas a svoje srdce, což by bylo pořád málo, kdyby nebylo pomoci mých nejlepších přátel – členů Bikeheart! Velký dík za každodenní práci na plnění našeho společného snu patří: Jírovi Mirošovskému, Ondrovi Totzauerovi, Lucce Doležalové, Janě Dífkové, Davidu Pavlisovi, Jirkovi Soustružníkovi, Mírovi Martínkovi, Martině Běhavé, Mirce Konečné, Péťovi Ondruškovi, Láďovi Školovi, Petru Stanislavovi, Vojtovi Burďákovi, Bobovi a Davidovi Jíchojc, Hořímu Jiřímu Říhovi, Michalovi Radovi, Jardovi Tauerovi a tyjo, ještě spoustě dalších – vy víte, že jo? Taky díky spolku Plzeň na kole a Kolem Plzně, že s námi od začátku kámošíte. A za to, že jsme fakt dobrý i z pohledu „kavárenských povalečů“ díky Filipu Vackovi a celému týmu brigádníků. Jste moc šikovní!

Venda